Umělé maso představuje rizika, o kterých netušíš

Umělé maso je velmi diskutovaným tématem letošního roku. Jeho hlavním důvodem je snížít zatížení životního prostředí chovem hospodářských zvířat. Výsledným produktem má být takzvané "čisté" maso, které má vznikat ekologicky a kultivovanějším způsobem. Na první pohled zní možná vše pohádkově hezky v pořádku, ale máme tady hned několik výrazných aspektů, se kterými EmiFood zásadně nesouhlasí!

Jak vlastně vzniklo umělé maso?

Výrobu umělého masa předpovídal už před desítkami let válečný vůdce Winston Churchill. Od té doby se o této možnosti začalo čím dál více diskutovat a plány na realizaci začínaly nabírat na obrátkách. Průlomovým rokem byl rok 2020, kdy singapourské úřady jako první povolily prodej kuřecího masa vypěstovaného ze svalových buněk v bioreaktorech. Za cenu třiadvaceti dolarů si hosté mohli ochutnat umělé kuřecí maso na tři různé způsoby.

Jaká je realita výroby umělého masa?

Celá metoda výroby spočívá v odebrání malé části kmenové tkáně velkého počtu zvířat a následné kultivaci růstu buněk mimo jejich tělo. Podle známé Postovy metody by se každý umělý steak skládál přibližně z 20 000 vrstev svalových buněk. Údajně je možné z jediného odebraného vzorku vytvořit až 10 tun finálního "masa". Výsledkem tohoto postupu by mělo být to, že by malá část dobytka mohla žít opět ve volné přírodě přirozeným způsobem. 

V čem je háček?

S produkcí umělého masa je spojena výrazně vyšší spotřeba energie, nehledě na to, že výsledné umělé maso bude téměř jistě obsahovat řadu velmi rizikových látek pro lidský organismus. Výše zmiňovaný postup namnožení kmenových buněk nazajistí hotový výsledek. Namnožené buňky je třeba následně stimulovat, což v praxi znamená přidání hormonálních látek a anabolik. Tyto látky jsou v zemědělství zakázané, ale v průmyslové výrobě masa by šlo o "přírodní růstové faktory“,  jejiž použití by bylo dovoleno. Následně je třeba vytvořit sterilní prostředí pro růst, což znamená přidání antibiotik. Podle skeptiků by výsledné umělé maso nebylo jen o svalových vláknech, ale i o pořádné porci bakterií, protože antibiotika neuhlídají všechno. Pokud tedy shrneme následující faktory, znamená to jediné:

  • Umělé maso bude obsahovat velké množství rizikových látek
  • Umělé maso bude obsahovat škodlivé bakterie
  • Umělé maso bude obsahovat přidaný růstový hormon

NAŠEL JSI SVÉ MÍSTO. TADY JSI DOMA.

OBJEV CHUTĚ A BOHATSTVÍ NAŠEHO REGIONU.

PROHLÉDNOUT NABÍDKU

Jak se k celé věci staví EmiFood

Homo sapiens lovec a sběrač. V dnešní době spotřebitel, konzument, ale také ničitel planety a své vlastní civilizace. To jsme my, lidé dnešní doby, kdy spotřeba a růst je hlavním barometrem 21. století. Nezadržitelně se řítíme do bodu zlomu. Ten nastane pravděpodobně v okamžiku, kdy desítky bilionu dolarů, které investujeme do zbrojení a válek budeme investovat do jediného - zachránit  naší civilizaci na této planetě. My nezachraňujeme planetu, zachraňujeme sebe! Už nyní jsme na planetě  Zemi jako lidstvo přemnožený druh! 

 

Teď nazpět k masu. Jíme tolik masa, jako nikdy předtím. Je pro nás samozřejmostí jíst masa hospodářských zvířat růstově urychlených a nerespektujících přirozený život. Přirozený život je dlouhý a hlavně drahý. Spotřeba a růst nečekají.

 

Maso je dar a ctnost. Není nutno jíst ho každý den, 3 x týdně je až až. Pokud neomezíme spotřebu masa, tak nás čeká umělá průmyslová hmota. Nevěříte?

GALERIE UMĚLÉHO MASA

Používáním našeho webu souhlasíte s využíváním cookies.